9.3.2014 - MFL - Florbal Stonava - Wariots Team 4:3 (1:0, 3:1, 0:2)

Zápisu z tohoto zápasu se ujal náš nejoblíbenější hráč - Pavel St. Louis Blus.

 

Veselo, jako vždy, začalo být už v šatně, kterou jsme měli společnou se soupeřem. Filo se blýskl nějakým vtipem, který všechny přítomné pobavil.

Převlečený, návštěva WC - splněna, ještě se trochu rozhýbat. Juris poctivě vracel trenýrky z minula, už měl svoje. Začátek zápasu se blížil. Začala se připevňovat čepel na Jurisovu hůl, neboť původní v pátek na tréninku zlomil.

V hloučku jsme si zakřičeli: "Kdo nemůže - STŘÍDÁ!". A šlo se hrát. Zápas začal trochu volněji, pár chyb na naší straně, pár na jejich. Ale ze hry jsme měli o něco více, dokonce jsme se i nejednou usadili v soupeřově pásmu. Trefou do brány se blýskl Kožo, který někde oloupil soupeře o míček, proběhl se přes půl hřiště a ukončil bezbrankový stav. Juris opět nezklamal, vzájemné povalování se na zemi se soupeřem, pískl sudí jako faul obou aktérů.

Po první třetině 1:0 není žádná sláva. Musíme si víc zakřičet: "Kdo nemůže - STŘÍDÁ!“ a hurá do prostřední části. Warioti začali více nahazovat míčky a brejkařit, my jsme však stále drželi dobré pozice a naopak jsme je o míčky dokázali i obrat. Kožo se opět trefil po přihrávce od Dominika. Chvíli na to dostal Michal přihrávku od Kuby, pečlivě zkontroloval gólmanovu pozici a nádherně vymetl pavučinku v levém rohu branky. O málo okamžiků po tom Kožovi přistála na holi perfektní přihrávka opět od Jakuba. Kožo neváhal ani chvíli a namířil si to do prostoru mezi kruhy, cestou si obhodil soupeře a vystřelil přesně do protipohybu přesunujícímu se gólmanovi. Třetí Kožův gól a konečně jsem si s ním plácnul (Ho na tom hřišti nejde po gólu vůbec chytnout :) ). Čtyřbrankové vedení netrvalo dlouho. Soupeř záhy odpověděl v podobě fintičky. Kdy s přilepeným míčkem na holi zpoza brány oklamal, jak Dana v bráně, tak mě s Jurisem. Zápas získal nový náboj. Začalo se hrát tvrději. A na to je Juris expert. Okamžitě se neodbytně tlačil pro míček u mantinelu. Jedno ohnání holí, druhé ohnání holí. A hned dva jelita na lýtkách a trest pro oba účastníky souboje.

4:1 před poslední částí to už bylo veselejší. "Kdo nemůže - STŘÍDÁ!“ Všichni, ale známe naši hru. Nechávali jsme soupeře být důrazným v soubojích, vybojovávat daleko více míčku, střílet, přihrávat, hrát. Před naší bránou bylo snad na sto volných úderů. Až z nich jeden proklouzl skrz několik hráčů do brány. Dano nemohl nic vidět. Soupeř dál tlačil, my dělali více chyb. Naše slavné rozehrávky končily na jejich holích. Dano, společně se všemi z týmu, statečně likvidoval všechny střely. Na jednu tečovanou však už nedosáhl. Zbývaly snad dvě minuty do konce a my vedli jen o gól. 

Naštěstí, do sítě už žádná další trefa nepadla... Uf... A jupí. Vítězství. Poslední tři diváci se pomalu kolébali k východu. My se radovali a uklízeli mantinely. 

Vedeme na zápasy 1:0!

#37

Uvedený text se nemusí shodovat s oficiálním postojem Florbalu Stonava.